Puszta Hortobágy 2012
There are not many areas of pure nature in Europe. The globalization and urbanization is spreading and the last ones are endangered. Hortobágy national park in Hungary is a place for traditional ornithological journeys and one of them was organized by Czech society of ornithology. It was a first observation of this enviroment for me and a preparation for a true expedition in the future. Has the globalization already reached also this place?
Evropa už neskrývá mnoho míst, kde divočina poskytuje opravdu úchvatné divadlo. Globalizace a urbanizace se neustále rozšiřuje a i ty poslední z nich jsou tedy v ohrožení. Národní park Hortobágy v Maďarsku je oblastí, kde se tradičně organizují ornitologické cesty a jedna z nich byla vedena Českou společností ornitologickou. Pro mně to byl první průzkum terénu pro příští skutečnou expedici za zdejšími poklady. Dorazila globalizace už i sem?
Stepi, pastviny, močály, rákosiny... to všechno jsou biotopy národního parku Hortobágy, kterým protéká řeka Tisa. Poskytují útočiště mnoha druhům ptáků a dalším zvířatům, ale tato oblast je zajímavá také tradičním životem místních obyvatel. Pastevci a zemědělci zde používají tradiční způsoby práce a vyskytují se zde vzácná plemena domácích zvířat. Očekávání byla velká a přes 60 pozorovaných druhů ptáků byli výborným výsledkem průzkumu. Navíc se mi povedlo vytipovat lokality pro příští cestu do této oblasti. Proč příští cestu? Ono to totiž s fotografováním místních klenotů není tak jednoduché...
Do Hortobágy se na podzim slétá téměř celá (až 95 %) východoevropská populace jeřába popelavého (Grus grus). Na zdejších polích odpočívají před další cestou na zimoviště na Blízkém východě, v Tunisku, Sudáně a Etiopii. Jsou to velice plaší opeřenci a přiblížit se k nim na blíž než několik set metrů je téměř nemožné. Všude kolem se ozývá jejich plechové volání a jejich téměř 100 000 kusů vytváří úchvatnou podívanou. Hejna jsou ale rozmístěna různě po krajině a existuje jen několik míst, kde nocují v tisícových počtech. Lokalita Halastó je jednou z nich a zdejší systém rybníků je navíc domovem nebo dočasnou přestávkou pro mnoho dalších druhů. Za hodnotné považuji například pozorování hus malých (Anser erythropus), ale zaujali také bahňáci (viď seznam druhů) nebo typicky sympatické sýkořice vousaté (Panurus biarmicus). Rozlehlé rákosiny, rybníky s různě vysokou hladinou vody, systém kanálů -zdejší krajina je skutečně divokým bludištěm a zoolog se zde může protloukat celé dny.
Kromě vodních ekosystémů je veliká část území tvořena zemědělskou krajinou a stepí. Zde nacházejí jeřábi svou potravu, a nejen oni. Vyskytuje se zde stabilní populace jednoho z nejtěžších létajících ptáků na světě -dropa velkého (Otis tarda). Podařilo se objevit 23 jedinců na jednom místě a přiblížit se k nim přibližně na 400 metrů, což je blízká vzdálenost na pozorování tohoto extrémně plachého druhu. Je to tedy další výzva pro příští expedici. Pomalu a opatrně se snažím projít přes husté vyschlé rákosí v odtokové prohlubni vedle pole, kde se dropi prochází. Jsem čím dál, tím blíž, vzduch se tetelí. Náhle vystřelí z houští přede mnou srna a jsem si jist, že ptáci už o mně vědí. Nakonec vzlétnou majestátně do vzduchu a přistanou na poli o kus dál. Příště už budu vyprávět o čekání v úkrytu a blízkém setkání s majestátním fantomem stepí.
Ze vzácných domácích zvířat jsem měl možnost spatřit jenom několik kusů uherského stepního skotu, po vlnatých ovcích nebo prasetech plemene Mangalica ani vidu, ani slechu. Naopak, typická plemena krav a ovcí byla všudypřítomná. Zpestřením jsou zde také vodní buvoli, původem z Asie. Zdá se, že původní tradice přeci jenom pomalu mizí. Krajina ale celkově pořád připomíná svou atmosférou skok do minulosti, otázkou je, jak dlouho tenhle stav vydrží. Informační centrum parku je nové a moderní a najdeme zde malé muzeum a také stanici pro zraněné ptáky. U rybníků jsou přítomni pracovníci parku, kteří kontrolují, jestli máte zaplacený vstup. Management zde funguje výborně, všude jsou vybudovány rozhledny a informační tabule. To je tedy ta druhá stránka této doby.
Blíží se pomalu šestá hodina večerní a velkolepé divadlo se blíží. Komáři zde trápí i na konci října, jsou všude kolem. Pak se nad hlavou objeví první šíky jeřábů slétajících se na nocoviště. Jejich zástupy nemají konce téměř třičtvrtě hodiny. Husi tří druhů letí jiným směrem, hojní jsou zde rackové a na vyschlých částech rybníků odpočívají bahňáci, kachny a volavky. I k blízkému fotografování jeřábů je potřeba se zamaskovat do úkrytu a čekat. Najít si místo v rákosině a vstřebávat tuhle divočinu, jednu z posledních skutečných v Evropě. Oblast zmapována, snad příští rok!
Seznam pozorovaných druhů:
Galerida cristata, Alauda arvensis, Grus grus, Passer montanus, Pica pica, Corvus cornix, Buteo buteo, Erithacus rubecula, Saxicola torquata, Streptopelia decaocto, Sturnus vulgaris, Corvus fragilegus, Larus cachinnans, Phoenicurus ochruros, Cyanistes caeruleus, Phalacrocorax carbo, Falco tinnunculus, Phasianus colchicus, Anser anser, Emberiza schoeniclus, Acrocephalus schoenobaenus, Dendrocopos major, Garrulus glandarius, Carduelis carduelis, Parus major, Anser fabalis, Anser albifrons, Anser erythropus, Anas platyrhinchos, Anas penelope, Anas clypeata, Anas crecca, Anas querquedula, Aythya nyroca, Anas acuta, Aythya ferina, Podiceps cristata, Phalacrocorax pygmeus, Casmerodius albus, Ardea cinerea, Haliaeetus albicilla, Circus aeruginosus, Circus cyaneus, Rallus aquaticus, Fulica atra, Vanellus vanellus, Calidris alpina, Tringa erythropus, Limosa limosa, Numenius arquata, Gallinago gallinago, Dryocopus martius, Motacilla alba, Turdus merula, Phylloscopus collybita, Regulus regulus, Panurus biarmicus, Fringilla montifringilla, Otis tarda, Troglodytes troglodytes, Cocothraustes cocothraustes, Remiz pendulinus, Tachybabtus ruficollis, Emberiza citrinella
There are not many areas of pure nature in Europe. The globalization and urbanization is spreading and the last ones are endangered. Hortobágy national park in Hungary is a place for traditional ornithological journeys and one of them was organized by Czech society of ornithology. It was a first observation of this enviroment for me and a preparation for a true expedition in the future. Has the globalization already reached also this place?
Grass plains, pastures, marshes, reeds... these ecosystems are present in Hortobágy national park, which is located near the Tisza river. They are a refuge for many bird species, but this area is also interesting because of the traditional life of local people. Shepherds and farmers use the old methods and keep rare breeds of domestic animals. My expectations were high and about 60 found species of birds were a great result of this survey. Moreover, I found places for the next journey to Hortobágy. Why planning a next journey? Photographing of local treasures is not so easy...
95 % of population of common crane (Grus grus) from eastern Europe head to Hortobágy in autumn. They rest in this area before continuing in their journey to wintering areas in Middle East, Tunisco, Sudan and Ethiopia. They are very shy and it is very hard to come to them closer than to a few hundred meters. Their metallic voice can be heard everywhere and almost 100 000 individuals are creating and amazing spectacle. The flocks are located in various places in a vast country and there are only a few places, where they head in thousands to spend every night. Ponds in Halastó is one of them and it is a home or an area for a short break for many other species. I consider observation of lesser white-fronted goose (Anser erythropus) as valuable, but also species of waders very interesting (look at the species list) and typically nice were the bearded reedlings (Panurus biarmicus). Vast reeds, ponds with various level of water, system of water canals -this area is a trully natural place and zoologist could observate here for days.
Except the water ecosystems there is also a big area of grasslands and agricultural landscape. Here the cranes can find their food, and they are not alone. A stable population of great bustard (Otis tarda) lives here. It is one of the heaviest flying birds on Earth. We found 23 individuals on one place a I was as close as approximately 400 meters, which is a very close distance for this very shy species. It is therefore a next big goal for a future expedition. I am moving slowly throught the dense dry reeds in the outflow depression next to the field, where bustards stand. Every second I am a bt closer to them, the air is shivering. Suddenly a roe jumps out of the reeds a few meters in front of me and I know, that birds have noticed it. They take off on their majestic wings and land in the next field. Next time I will hopefully tell a different story about waiting in shelter for a close encounter with the phantom of grasslands.
I saw only a few individuals of rare hungarian gray cattle, but no wooly sheep or Mangalica pigs. On the contrary, common breeds of cattle and sheeps were everywhere. A different component were the asiatic buffaloes. It seems, that the old traditions are slowly vanishing. The look of the country fortunately still has the historical atmosphere, but the question is, for how long it can survive. The tourist centre is new and modern and you can also find a small museum and a rehabilitation station for injured birds here. Employees of the park are always near the ponds and they check, if you have paid for the entrance. The management is really well functioning here, there are many information boards and watchtowers. So this is the second side of this time full of globalization.
It is nearly 6 p.m. and a majestic spectacle is coming. Mosquitoes are present even at the end of October here and they are all around. And then you can see first flocks of cranes flying above your head. They all head to one place, where they will spend the night. The numbers of them are in thousands and they fill the sky for three-quarters of an hour. Three species of wild geese fly to a different direction, seagulls are abundant and waders, ducks and herons are resting in the driest parts of ponds. For photographing of cranes from small distance you need to find a shelter and wait for them. Find a place in the reeds and absorb the atmosphere of this wilderness, one of the last true in Europe. Area mapped, see you next year!
Species list:
Galerida cristata, Alauda arvensis, Grus grus, Passer montanus, Pica pica, Corvus cornix, Buteo buteo, Erithacus rubecula, Saxicola torquata, Streptopelia decaocto, Sturnus vulgaris, Corvus fragilegus, Larus cachinnans, Phoenicurus ochruros, Cyanistes caeruleus, Phalacrocorax carbo, Falco tinnunculus, Phasianus colchicus, Anser anser, Emberiza schoeniclus, Acrocephalus schoenobaenus, Dendrocopos major, Garrulus glandarius, Carduelis carduelis, Parus major, Anser fabalis, Anser albifrons, Anser erythropus, Anas platyrhinchos, Anas penelope, Anas clypeata, Anas crecca, Anas querquedula, Aythya nyroca, Anas acuta, Aythya ferina, Podiceps cristata, Phalacrocorax pygmeus, Casmerodius albus, Ardea cinerea, Haliaeetus albicilla, Circus aeruginosus, Circus cyaneus, Rallus aquaticus, Fulica atra, Vanellus vanellus, Calidris alpina, Tringa erythropus, Limosa limosa, Numenius arquata, Gallinago gallinago, Dryocopus martius, Motacilla alba, Turdus merula, Phylloscopus collybita, Regulus regulus, Panurus biarmicus, Fringilla montifringilla, Otis tarda, Troglodytes troglodytes, Cocothraustes cocothraustes, Remiz pendulinus, Tachybabtus ruficollis, Emberiza citrinella
No comments:
Post a Comment