Search (Vyhledávání)

Monday, September 23, 2013

Sledujte mě v terénu (Follow me on travels)

Kdo je mimo ohrožení a komu zvoní hrana ve východní Africe?

(English version at the end of the article)

Příroda východní Afriky oplývá druhy živočichů, které dnes už mimo černý kontinent nikde nenajdeme. Zdejší biotopy jsou přibližně stejné už od Pleistocénu a fauna velkých obratlovců zde tedy jako jediná na naší planetě připomíná doby dávno minulé (konkurovat můžou snad některé národní parky Indie). Téma ochrany přírody v Africe je velice známé a silně popularizované. Většinou se ale o něm dozvídáme takříkajíc z druhé ruky a je těžké posoudit, jak moc pravdivé tyto informace vlastně jsou. Zato když si můžete osobně povídat s lidmi, kteří v africké divočině vyrostli, dozvíte se mnohem více.


Výkladní skříní přírody východní Afriky jsou především Keňa a Tanzanie. Mezi oběma státy existují v tomhle ohledu veliké rozdíly, ale mají také stejně palčivé problémy. Keňa jako jeden z nejrozvinutějších států Afriky zaznamenává v posledních letech obrovský nárůst počtu turistů, Tanzanie je na tom ale díky místům jako Serengeti a Ngorongoro podobně. Rozdíl v ekonomické síle obou zemí je markantní - jeden keňský šiling má hodnotu téměř 19 tanzanijských. 

Keňa má několik významných chráněných území, které jsou známy po celém světě. Hlavní město Nairobi je navíc leteckým uzlem této části kontinentu a také kvůli tomu jsou její národní parky a rezervace častým cílem turistů cestujících do východní Afriky. Rozloha těchto území není kromě národního parku Tsavo nijak obrovská a proto je v dnešní době návštěva pro biologa většinou spojená s přítomností nepříjemného množství jiných lidí. Můžu nabídnout příklad národního parku Nakuru. Zdejších zhruba 200 kilometrů čtverečných lesnaté savany, skalnatého terénu a především jezera Nakuru prodělalo za posledních 10 let mnoho změn. Dnes se zde nachází důležitá genetická banka pro nosorožce tuponosé (Ceratotherium simum) a ostronosé (Diceros bicornis). Kdykoliv je někde málo nosorožců, můžou být nepříbuzní jedinci přivezeni z Nakuru, kde se těmto extrémně ohroženým tlustokožcům výborně daří od doby, kdy sem byli převezeni. Vypouštějí se sem také levharti z nedaleké záchranné stanice. 


Oficiální informace říkají o Nakuru také to, že se zde nachází milionová uskupení plameňáků malých (Phoeniconaias minor) a růžových (Phoenicopterus roseus). Při návštěvě si ale brzo všimnete, že zdejší krajina prodělala obrovské změny. Park je oplocen, a to ze dvou důvodů. Prvním jsou samozřejmě pytláci, kteří nepřestali být obrovským problémem především pro nosorožce. Druhým jsou samotní nosorožci - v minulosti se často zatoulali až ke čtvrtému největšímu městu Keni se stejným názvem, jaký má jezero a národní park. Nosorožci v ulicích ohrožovali sebe a také lidi, proto muselo dojít k tomuto opatření. Největší změna se odehrála v jezeře. Jeho hladina stoupla za posledních několik let až o 4 metry a charakter tohoto prostředí se rychle mění. El Niño před deseti lety započalo tento proces a jeho následky jsou pořád velice silně vidět. V období sucha, kdy má být ekosystém savany přirozeně bez vody, zde pravidelně prší. Je pravdou, že ve srovnání s jinými územími Keni vypadá Nakuru jako rajská zahrada, ale má to také negativní dopady. Salinita jezera dramaticky klesla a milionová hejna plameňáků jsou tedy utopií. Místo nich přicházejí jiní živočichové, kteří nepotřebují k obživě toto specifické prostředí. Plameňáků ještě několik tisíc zůstalo, je ale zřejmě jenom otázkou času, kdy toto místo definitivně opustí. Naopak v jezeře už bývají pozorováni hroši, kteří slanou vodu nesnášejí, tudíž je jasné, že Nakuru už slané není.


Navzdory tomu, že o problémech ochrany mnoha ikonických druhů fauny Afriky se všeobecně ví, informace přímo z místa dění vás prostě musí rozesmutnit. Panují zde silně korupční podmínky a je velice těžké to zcela eliminovat. Podle všeho to začíná ve vysokých kruzích a uplácení se řetězí až směrem ke strážcům národních parků a rezervací. Výsledkem je tiché zabíjení, které dělá ochranu velké zvěře v dnešní době tak těžkou. Také běžní lidé jsou zvyklí si z přírody brát to, co potřebují a divoká zvířata k tomu patří. Mnoho průvodců, kteří dnes ukazují turistům krásy divočiny, má za sebou loveckou minulost. A která zvířata jsou na tom tedy opravdu špatně? Odpověď není až tak překvapivá.

Velká trojka

Dnes opravdu reálně hrozí, že z planety zmizí skuteční velikáni živočišné říše, ať už co se velikosti nebo slávy týče. Jedná se o slona, nosorožce a lva. Sloni a nosorožci obou druhů jsou podle informací místních pod neustálým a ještě větším tlakem, než je veřejně známo. Cena slonoviny a nosorožčích rohů na asijském trhu pořád stoupá a pytlačení se děje i v národních parcích - velice potichu a tajně. V případě nosorožců dnes už není jisté přežití ani těch, kteří mají svou osobní ochranku složenou z několika ozbrojených mužů. Od místních jsem se dozvěděl, že u lva je klesající početnost způsobena především jinými důvody. Jedním z nich je nízká genetická variabilita populace. Je známo, že lvice neopouští svou rodnou smečku a tudíž zde často dochází k páření s vlastním otcem a ibreedingu. S tím souvisí také nižší schopnost imunitního systému odpovídat na vlivy prostředí. Lvi kvůli tomu často trpí různými nemocemi, které se můžou rychle šířit. 

Afrika se potýká s mnoha problémy, některé jsou víc vidět, některé jsou schovány nebo zapomenuty. Skutečná situace v oblasti ochrany ikonické megafauny kontinentu by rozhodně neměla patřit do druhé kategorie.



Who is outside the danger zone and who faces the extinction in the Eastern Africa?

The nature of the Eastern Africa is full of animals, which cannot be seen on any other continents. The ecosystems here are almost identical to those from Pleistocene and the megafauna is the only one in the world which looks like it was a few million years ago (only som national parks in India can be a competition). The nature conservation topic is well-known and has a good popularization. Unfortunately, we mostly hear about it from the second hand and it is difficult to decide, if the information is really true. But if you have a chance to speak with the local people, you get the correct point of view.



The treasures of the eastern Africa are Kenya and Tanzania. These two countries have a lot i common, but there are also differences between them. Kenya as one of the richest countries in Africa has an enormously increasing number of tourists in the last years, but Tanzania is also popular thanks to places as Serengeti and Ngorongoro. The economics of both countries is very different - one kenyan shilling is equal to 19 tanzanian shillings.

Kenya has some protected areas, which are know all around the world. The capital, Nairobi, has a very important airport and because of that the national parks and reserves are very close to many tourists. The area of them is not very huge except Tsavo and because of that, as a biologist you have to count with the high number of people around during your visit. I can give an example - Nakuru national park. Around 200 square kilometers of acacia savanna, rock formations and lake surface went through a big chance in the last 10 years. Today there is an important genetic bank for two species of rhinos (Ceratotherium simumDiceros bicornis). If there are not enough individuals somewhere, the non-related ones can be transported from Nakuru. Also the leopards from a station for injured animals nearby are released here. 


The oficial information says, that you can find a huge flock of flmingoes comprising of millions of individuals (Phoeniconaias minor and Phoenicopterus roseus). But after the arrival you will notice quickly, that this land has overcome a big change. There is a fence around the area and it is for two reasons. The first one are poachers, who are still a big threat for rhinos. The second one are rhinos themselves - they came to the Nakuru city, which is the fourth biggest in the country, and were dangerous for citizens and traffic. The biggest change can be seen on the lake surface. It is 4 meters higher that it was a few years ago and the character of the land is different. 10 years ago the El Niño has started this process. In the dry season, when there should be no water, you can experience raining often. Nakuru looks like an eden in comparison to other protected areas at this time, but it has also a negative side. The salinity has decreased rapidly and the huge numbers of flamingoes are therefore an utopy. On the other side, animal which like fresh water are coming here. There are still a few thousands of flamingoes, but hippos can be seen in the like nowadays, which means that the water is really much less salt than before. 


Despite the fact, that the problematics of the protection of african megafauna is well-known, the news the local people tell you are even though sad. There is a highly corruptive enviroment and it starts in the high positions and continues down even to the rangers in national parks and reserves. The result is a silent killing of big animals. Also the indigenous people are used to hunt in the nature. Lot of the guides have a hunting history. So, which animal species are the most endangered? The answer is not very surprising.

Big three

Today there is a real possibility, that the biggest terrestrial animals will dissapear definitely from the Earth. Concretely, the biggest trouble stands for elephant, rhinos and lion. The first two are facing even worse pressure than there is often written in the media. The price of ivory and rhino horns on the asian black market is still rising and poaching in Africa still continues. In the case of rhinos, even the armed guides of every individual are not sufficient to make sure, that their animals will survive. The guides told me, that lions are in danger because of other reasons. The genetic variability of their population is very low, because females stay in their pride for their whole life and therefore they have to face the inbreeding. The low ability of immune system to figh various threats from outer enviroment is another consequence. The diseases are spreading quickly in lions populations.

Africa has many problems - some of them are easily visible, some of them hidden. The situation of the iconic megafauna should not be included in the second group of them. 


No comments:

Post a Comment